Pokud se rozhodnete si daňové přiznání vyplnit sami doma, vyplňujete jen políčka a řádky s bílým podkladem (řádky s růžovým podkladem se vás netýkají, ty si případně vyplní na úřadě sami). Pokud vyplňujete formulář ručně, dbejte na to, aby byl text psaný hůlkovým písmem a především čitelně.

Daňové přiznání za rok 2023 musí podat všichni, kdo alespoň část roku 2023 podnikali a jejich příjmy přesáhly 15 000 Kč (hrubé příjmy bez odpočtu výdajů).

Zaměstnanci zároveň podávají daňové přiznání v situaci, kdy měli hlavní pracovní poměr a k tomu i vedlejší pracovní poměr, a nebo podnikání.

V situaci, kdy kromě příjmů ze zaměstnání ještě podnikáte, a nebo máte příjmy z pronájmu, nebo příležitostné příjmy, které jsou v součtu nižší než 6 tis. Kč, pak daňové přiznání v roce 2023 podávat nemusíte.

Pokud vaše příležitostné příjmy nepřesahují v součtu částku výši než 30 000 Kč, tak přiznání také podávat nemusíte.

Jestliže jste v daňové ztrátě, podáváte přiznání vždy.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob musí být podáno nejpozději do 1.4.2024 (v listinné podobě) a do 2.5.2024 (v el. podobě).

Daňové přiznání je možné podat několika způsoby:

1. 1. Formulář vytisknout, vyplnit ručně a odnést nebo odeslat poštou na Finanční úřad
   2. Vyplnit formulář v počítači, vytisknout a odnést nebo odeslat poštou na Finanční úřad
   3. Vyplnit prostřednictvím elektronických formulářů EPO, které jsou k dispozici na Daňovém portálu (potřebujete mít zřízenou datovou schránku nebo elektronický podpis)

Pokud datovou schránku máte zřízenou, tak máte automaticky povinnost podat přiznání k dani za rok 2023 formou elektronického přiznání přes tuto datovou schránku.

Tato novela platí od 1.1.2016 a vztahuje se i na ty, kteří si datovou schránku zřídili dobrovolně.

Komu se vyplatí podat daňové přiznání?

V některých případech se vám vyplatí podat daňové přiznání, i když byste vůbec nemuseli. Díky slevám na dani totiž můžete dostat zpět již zaplacené daně.

Vyplatí se:

• • Zaměstnancům, kteří během roku ukončili svoji činnost a strávili nějaký čas na úřadu práce
  • Studentům, kteří si část roku přivydělávali na různých brigádách a nepožádali o roční zúčtování
  • Poplatníkům, kteří zůstali několik měsíců v roce nemocní
  • Maminkám odcházejícím na mateřskou nebo vracejícím se z ní
  • Všem, kteří během kalendářního roku z nějakých důvodů nepracovali všech 12 měsíců, zároveň měli zdaněné příjmy a nepožádali o roční zúčtování

Připravte si podklady pro přiznání

Každý zaměstnanec, který nemůže nebo nechce žádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daní, potřebuje k daňovému přiznání potvrzení o zdanitelných příjmech.

Bude se jednat o příjmy od zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů, ze kterých byla sražena zálohová daň.

Zaměstnanci si mohou do svého daňového přiznání zahrnout i odměny z dohod o provedení práce do 10 000 Kč zdaněné srážkovou daní (daň vybíraná zvláštní sazbou).

K přiznání je třeba doložit doklady prokazující nárok na slevy nebo odečtení odčitatelných položek, například:

• • potvrzení o studiu,
  • potvrzení o pobírání důchodu,
  • potvrzení o zaplacených částkách na důchodové připojištění,
  • potvrzení o zaplaceném pojistném na životní pojištění,
  • potvrzení o zaplacených úrocích z hypotéky,
  • potvrzení o daru nebo darovací smlouvu,
  • potvrzení ze školky atd.

První si všechno přepočítejte

Prvním krokem pro sestavení daňového přiznání je spočítat si všechny příjmy, případně i výdaje. Ale spočítání příjmů je nutnost.

Pokud jste jen příležitostný živnostník, nebo fakturujete jen pro několik klientů, tak stačí vzít všechny faktury vystavené v minulém roce a sečíst je. Poté uplatnit paušální náklady a získáte daňový základ, ze kterého se počítá daň.

Pokud vydáváte více faktur ročně, například více než 100, zvažte, jestli by se vám nevyplatilo spíše podávat daňové přiznání přes účetní firmu.

Pokud si ale vystavíte menší množství faktur ročně, tak to zvládnete sami, stačí jenom umět sčítat. Pokud jste i zaměstnanec, tak nezapomeňte, že v daňovém přiznání musíte uvést všechny své zdanitelné příjmy, tedy i výplatu mzdy, případně i jiné příjmy (například kapitálové), a u všech zaměstnavatelů si vyzvedněte potvrzení o příjmech v roce 2019, to pak přiložíte k daňovému přiznání jako přílohu.

Jak spočítat výdaje? skutečné nebo paušální

Existují dva základní přístupy, jak naložit se svými náklady. Buďto si budete poctivě počítat všechny náklady a důsledně řešit, jestli to jsou, nebo nejsou daňově uznatelné náklady.

A nebo si vyberete počítat náklady výdajovým paušálem.

Od roku 2020 jsou stanovené nové limity pro uplatnění paušálu (procentních výdajů z příjmů). Maximální částka, ze které se paušál vypočítá, činí 2 miliony Kč. Pokud vaše roční příjmy překročí tuto hranici, smíte sice výdaje paušálem uplatnit, ale jen z části celkového příjmu (právě do výše 2 milionů Kč).

Počítání reálných nákladů je náročnější než paušály, často je jednodušší to nechat na účetní, ale občas to může být pro vás výhodnější, záleží na tom, kolik daňově uznatelných nákladů jste za rok skutečně měli.

Ještě pojišťovny!

Spolu s daňovým přiznáním je také nutné podat ještě přehledy na správu sociálního zabezpečení a na svou zdravotní pojišťovnu. Tyto přehledy ve stručnosti ukazují, kolik jste zaplatili na zdravotním a sociálním pojištění v minulém roce a zda nemáte nějaké nedoplatky.

Přehledy je nutno vyplnit a donést na příslušné pobočky. Velkou výhodou je, že při osobním odevzdání vám na přepážce rovnou zkontrolují uvedené údaje, a vy tak budete vědět, že je vše v pořádku. Případné nedoplatky můžete jen přidat k další platbě pojistného. Nedoplatky do 100 Kč například správa sociálního zabezpečení nevymáhá. Pro přehled sociálního i zdravotního pojištění platí termín do jednoho měsíce od podání daňového přiznání (tedy maximálně do 1. května).

Jak vyplnit daňové přiznání, krok za krokem + vzor

V záhlaví růžového tiskopisu „Přiznání k dani z příjmu fyzických osob“ patří na straně 1 do bílého pole za text „Finančnímu úřadu pro“ místo finančního úřadu, v jehož obvodu máte adresu trvalého bydliště. Ten, kdo bydlí například v Brně, dopíše do horního řádku Finančnímu úřadu pro „Jihomoravský kraj“ a následně do spodního doplní: „Územní pracoviště pro Brno“.

Do řádku č.1 vypište Daňové identifikační číslo, pokud vám bylo přiděleno, jinak stačí rodné číslo. Odevzdáváte-li přiznání v řádném termínu, tedy do 1. dubna 2024 (resp. do 2. 5. 2024), označte křížkem políčko typ DAP „řádné“. Pokud si vyberete variantu „dodatečné“ (tj. týká-li se vás audit či vaše přiznání zpracuje daňový poradce), musíte vyplnit i řádky 5 a 6 a v řádku 4 uvést datum, kdy došlo k rozhodnutí o podání dodatečného přiznání. 

Políčko typ DAP „opravné“ se bude týkat jen těch z vás, u kterých najde FÚ chyby a vy budete nuceni tiskopis či jeho přílohy dodatečně opravovat.

První oddíl: Osobní údaje

Zdaňovacím obdobím je rok, za který daňové přiznání podáváte. Příslušná část kalendářního roku se vyplňuje jen ve speciálních případech, například pokud během roku plátce zemře, je rozhodnuto o jeho úpadku, zrušení, konkurzu apod.

K vyplnění osobních údajů snad návod není třeba. Možná jen kromě řádku č.11, kam patří číslo cestovního dokladu pokud je poplatník „nerezidentem“ (tedy nemá trvalé bydliště v Česku). V takovém případě vyplní do řádků 12 až 18 svou zahraniční adresu, jinak samozřejmě místo trvalého bydliště v ČR.

Vždy je dobré uvést telefon a e-mail, např. při zapomenutí některé daňové přílohy tak mohou pracovníci finančního úřadu na tuto nesrovnalost upozornit a vše se rychle napraví.

Řádky 19 až 22 zajímají plátce pouze v případě, že se tato adresa liší od místa pobytu v den podání DAP.

Následující část se týká jen těch, kteří nemají trvalé bydliště v Česku, ale zdržují se zde více než 183 dní v roce (tedy minimálně šest měsíců). I tito lidé patří mezi daňové rezidenty a mají stejné daňové povinnosti jako čeští občané. Ti do řádků 23 až 28 vypíší adresu místa, kde v tuzemsku přebývají nejčastěji. Kdo a co přesně vyplňujete do políček „Kód státu“, „Výše celosvětových příjmů“ či „Transakce uskutečněné se zahraničními spojenými osobami“ se dočtete v Pokynech k vyplnění DAP.

Příloha č. 1: Výpočet dílčího základu daně

Většina OSVČ, pokud nemají příjmy například z pronájmu, kapitálového majetku či jakéhokoli vedlejšího zaměstnání (závislá činnost), vyplňuje pouze přílohu č. 1 nazvanou „Výpočet dílčího základu daně z příjmu ze samostatné činnosti”.

Pokud si sami nevedete daňovou evidenci (jako například většina řemeslníků) či podvojné účetnictví, zaškrtnete nad čarou třetí políčko „Uplatňuji výdaje procentem z příjmů“.

Do řádku č.101 „Příjmy podle paragrafu 7 zákona“ uvedete celkový roční hrubý příjem bez výdajů. Ti z vás, kteří nemají vlastní firmu a dostávají například honoráře na základě smlouvy o provedení pracovní činnosti, zjistí potřebné údaje z „Potvrzení o zdanitelných příjmech“, které vám musí na vaši žádost vydat každý zaměstnavatel.

Pokud uplatňujete paušální výdaje, záleží na jejich výši.

Do řádku č.102 přílohy vyplní částku odpovídající procentům, které si můžete uplatnit. Do řádku 104 pak uvede částku odpovídající rozdílu příjmů a výdajů. Tu pak opíšete i do řádku č. 113 „Dílčí základ daně z příjmu (ztráta)“ a především do řádku č. 37 samotného daňového přiznání.

Do tabulky B se uvádí druh činnosti, sazba výdajů a celkové příjmy a výdaje. Na další straně přílohy č. 1 je tabulka C. Tato tabulka se vyplňuje jenom v případě, pokud jste si založili živnost a začali podnikat v průběhu roku 2023. Pokud už podnikáte déle, tabulku nevyplňujete.

Tím je prakticky příloha č. 1 vyplněna. Ostatní řádky vyplňujete pouze ve specifických případech, které jsou uvedeny v pokynech k příloze č. 1.

Příloha č. 2 vyplňujete jen tehdy, pokud máte příjmy z nájmu a přílohu č. 3 v případě příjmů ze zdrojů ze zahraničí.

Druhý oddíl: Dílčí základ daně, základ daně, ztráta

Pokud máte přílohy úspěšně za sebou, zajímá vás nejdůležitější část, a to 2. a 3. strana, kde vyplňujete a dopočítáváte základ daně a samotnou daň. Případně zde můžete uplatnit slevy či daňová zvýhodnění.

Do  řádků č. 31 až 35 vypisují údaje pouze ti, kteří mají kromě vlastní živnosti ještě vedlejší příjem z nějakého zaměstnání.

Řádky č. 33 až 35 vyplňujete pouze pokud máte zaměstnání v zahraničí.

Do řádků č. 31 až 32 vyplňujete součet příjmů od zaměstnavatele či zaměstnavatelů a částky, které za ně tento za rok zaplatil jako povinné odvody na zdravotním a sociálním pojištění.

Od součtu těchto položek (řádek č. 34) pak odečtete daň zaplacenou zaměstnavatelem a vyjde vám „Dílčí základ daně (ze závislé činnosti) podle paragrafu 6 zákona“, který vyplníte do řádku 34 a přepíšete ho i do řádku 36.

Pokud žádné příjmy ze zaměstnání nemáte, začíná vyplňovat až od řádku 37, kam opíšete částku z řádku 113 přílohy č.1., která je pro vás dílčím základem daně.

Řádky č. 38 – 40 pak zajímají pouze ty, kteří mají kromě živnosti ještě další příjmy. Například z kapitálového majetku, z nájmu apod. Potom už jen vyplníte řádky 41, 42 a 45 (základ daně). Pokud by živnostník měl ještě další zmiňované příjmy (z nájmu apod.), základ daně se o ně samozřejmě zvýší.

Třetí a čtvrtý oddíl: Odečitatelné položky a celková daň

První část třetího oddílu DAP představuje odečitatelné položky, tj. to, co si mohou živnostníci od základu daně odečíst. Jde zejména o dary, např. pokud dáváte příspěvky na charitu, odečet úroků z hypotečních úvěrů či penzijního připojištění. Zde jsou částky stanoveny zákonem o dani z příjmů. Tyto údaje vepíšete do řádků č. 46 -53.

Řádek č. 54 je součtem všech odčitatelných položek, který potom v řádku č. 55 odečtete od celkového základu daně (řádek č. 45).

V řádku č. 56 provedete zaokrouhlení na celá sta Kč dolů. A v řádku č. 57 vypočítáte 15% daň ze zaokrouhleného základu daně.

Do řádků č. 57, 58 a 60 tedy vyplní částku daně. Každý z těchto řádků je srozumitelně popsán, nemělo by proto docházet k omylům.

Řádek č. 59 se týká solidárního zvýšení daně.

V další části DAP lze ještě uplatnit slevy a daňová zvýhodnění na poplatníka, na zletilé děti, které studují, na nezletilé děti, manželku či člena domácnosti. Můžete také využít slevy, pokud je váš partner nebo potomek držitelem průkazu ZTP/P.

Pátý oddíl: Slevy na poplatníka, děti či manželku

Každý poplatník má nárok na slevu na poplatníka, jejíž výši vyplní do řádku č. 64. Tato sleva představuje ze zákona částku 30 840 Kč ročně. Dále je možné uplatnění slevy na manželku, děti, studenty a další.

Celkovou výši těchto slev pak vypíšete do řádku č. 70. V řádku č. 71 pak tyto slevy odečteme od daně. Pokud vám vyjde záporné číslo, napíšete do řádku č. 71 nulu.

Tabulka č.1 a č.2 na třetí straně tiskopisu zajímá logicky jen ty, kteří mají nárok na slevu na manželku nebo děti.

Šestý a sedmý oddíl: Dodatečné DAP a zálohy

Šestý oddíl vyplňují pouze poplatníci, kteří jsou povinni vyplnit dodatečné daňové přiznání, a ti mají většinou daňového poradce. Ti, kteří odevzdávají přiznání na FÚ sami v řádném termínu, si opět nemusejí s touto částí lámat hlavu.

Další oddíl „Placení daně“ se pak týká jen těch OSVČ, které platí v průběhu roku zálohy. Zejména těch, jež vydělávají velmi vysoké částky.

Pokud máte vše podstatné vyplněno, zbývá pouze na poslední straně napsat číslovkou, jaké jste odevzdali přílohy a kolik listů celkem.

Na závěr už jen vyplníte své osobní údaje do prohlášení o tom, že jsou „uvedené údaje v tomto přiznání pravdivé a úplné“, stvrdíte je svým podpisem a můžete kompletně vyplněné přiznání odevzdat na finanční úřad, případně je na jeho adresu poslat poštou.

Úplně poslední oddíl se týká pouze těch, kteří mají nárok na daňové bonusy nebo přeplatek na dani.

Co když je to špatně?

Když po odevzdání daňového přiznání zjistíte, že jste udělaly chybu, není čeho bát. Záleží tedy na tom, jakou chybu budete v daňovém přiznání mít. Pokud jde o údaje o osobě, jako je adresa, číslo účtu nebo třeba překlep v rodném čísle, tak v takovém případě vás nejspíš finanční úřad vyzve k nápravě. Stačí pak jen návštěva úřadu a vyplnění formuláře o změně.

Pokud jste si ale špatně vypočetli daňový základ a daň, tak budete muset podávat opravné daňové přiznání a chybějící daň doplatit. A hlavně pamatujte, že pokud si uvědomíte nějakou tu chybu, vždy je lepší to s finančním úřadem řešit před tím, než zjistí chybu oni.

Daň lze zaplatit:

• • přímo na finančním úřadu
  • prostřednictví České pošty složenkou typu A
  • bezhotovostním převodem

Jak na zálohy u přiznání?

Jestliže vyjde v daňovém přiznání povinnost platby záloh, tj. daňová povinnost vyšší než 30 000 Kč, platí se zálohy.